NA TOČNĚ-BRATR


POSTAVY: Jirka Mátoha- Lukáš Helcl
Bohdan Mrš- Martin Šimána
Ringo Vonák- Lukáš Kadlec
Karel Točna- Lukáš Hrdlička
Alois Točna- Lukáš Hrdlička


OBRAZ 1: chodba

FADE

Bohdan Mrš učí Jirku Mátohu, jak správně (bez úrazu) zapínat světlo v koupelně. Bohdan stiskne spínač a světlo se rozsvítí. Pak zase zhasne a řekne Jirkovi, ať to udělá přesně jako on.
Jirka přikývne, soustředí se, zmáčkne spínač a … omráčí ho elektrický proud. Bohdan zklamaně a nevěřícně zpráskne rukama.

Ozve se zvonek. Karel Točna vychází z pokoje a jde otevřít. Otevře a zarazí se (kamera snímá pouze jeho, kdo je za dveřmi není vidět). Střih- za dveřmi stojí dokonalá “kopie” Karla Točny akorát jinak oblečená (stejný herec). Oblečení je venkovské ,vypadá jako homelessák.
Homeless: “No, co koukáš? Vždyť jsem psal.”
Karel Točna přikyvuje: “Já vím. Jenom mě to … překvapilo, že jsi tu tak brzy. No, tak tě vítám.”
Homeless: “Jakýpak ‘tak tě vítám‘. Koukej mě uvítat jak se sluší a patří. Hezky jak jsme tě to učili.”
Točna: “Dobře, dobře. Hned jsem tady.”
Točna odchází a zavírá za sebou dveře do chodby.
Jirka Mátoha pomalu vstává a Mrš se ptá Točny: “ Kdo to je? Nějaký bezdomovec přišel žebrat a ty jsi tak hloupý, že určitě jdeš pro peníze. No, mám pravdu?”
Točna: “Kdyby bezdomovec. Tohle je horší. Navštívil mě bratr.”
Mrš: “A co je na tom špatného? Buď rád, že tě navštívil.”
Točna: “Ty to nechápeš. On to totiž není tak úplně obyčejný bratr. On je z vesnice!!!!!”
Jirka Mátoha má obličej stažený hrůzou: “Áááá, vesnice.”
Opět omdlívá.
Mrš: “Já na tom nevidím nic špatného.”
Točna: “Tak to asi neznáš venkovské zvyky a venkovskou náturu. Pojď mi pomoct najít chleba a sůl.”
Mrš a Točna odcházejí do kuchyně.

Do chodby vchází Ringo Vonák. Pohlédne na v bezvědomí ležícího Jirku a pak ke dveřím.
“Jéé, ahoj.” Zdraví bratra. “My jsme se viděli včera v hospodě, že jo?”
Bratr (pouze hlas): “Cože? A kdo vůbec jste? Co děláte v bytě mého bratra?”
“Jen klid,” ozve se Točna, který společně s Mršem přichází. V ruce drží Točna mísu a v ní umělý chleba a slánku.
Točna: “To jsou moji kamarádi. Nemají, kde bydlet. Tak jsou tady.”
“Dobrý den,” pozdraví Mrš a Vonák najednou.
Bratr přebírá mísu a zkoumavě se na ni dívá. S odporem od ní odvrací zrak.
“ Koukám, že jsi tu nějak zvlčil. Chodíš se vůbec modlit?”
Mrš odpoví místo Točny: “Nechodí. Jsme atheisti.”

Bratr: “No fuj. To jsem si mohl myslet. Přijel jsem v pravý čas. Za tu dobu, co s vámi strávím, vás musím přivést zpět k víře.”
Vonák: “Ale to my víru máme. Nemějte strach. Já na příklad věřím v pivo.”
Bratr: “Hezké spolubydlící sis vybral. Tož, abys mě snad pozval dál. Přeci nebudeme stát pořád na zápraží.”
Točna: “Jistě. Pojď. Představím ti kamarády.”
Bratr se zouvá a Točna ukazuje. “Tak tohle je Bohdan Mrš, toto Ringo Vonák a tam na zemi Jirka Mátoha. Můj bratr se jmenuje Alois.”
Mrš: “Je nám velkou ctí poznat bratra Karla. A co nás k vám přivádí?”
Alois: “Přijel jsem na výstavu zemědělských strojů.”
Mrš: “Tak to je skvělé. Četl jsem o výstavě nějaké letáky. Taky bych si něco koupil, ale jsou hrozně drahé.”
Alois: “Tak z toho strach nemám. Našetřil jsem si celých 200 korun.”
Točna se vmísí do rozhovoru: “A jak dlouho tady zůstaneš, bratře?”
Alois: “Dva dny.”
Točna: “Aha. …Teď jsem si vzpomněl musím nutně odejít do práce. Je to velmi naléhavé. Je mi to líto. Zdržím se asi tak… dva dny. Ahoj. Mějte se.”
Odchází na chodbu.
Mrš: “Karle, vždyť nemáš boty.”
Točna se podívá na nohy, je bos(s). Usměje se : “To já tak teďka takhle chodím, prý je to zdravé. Ahoj.” Utíká pryč.

FADE

OBRAZ 2: pokoj

Alois Točna sundavá ze zad batoh. V pokoji je ještě Ringo a Bohdan, Jirka leží stále v bezvědomí.
Mrš: “Tak, copak jste nám přinesl dobrého?”
Alois stále vybaluje batoh, vyndá bundu a vypadne mu z ní nějaké smetí. Mrš ho uchpí a praví: “Á, to je křížala. Skvělé. Mám je moc rád.”
Mrš ukousne a přežvykuje.
Alois: “Ale ne. To je jen nějaká plíseň.”
Mrš se zarazí. Už nepřežvykuje. “No, myslím, že půjdu zkontrolovat záchodovou mísu.”
Drží si ruku před pusou a utíká zvracet.
Vonák: “Ale něco jste přivezl, že jo?”
Alois: “Samozřejmě. Přece bych nepřijel s prázdnou. Vzal jsem jablíčka z naší zahrádky. Ochutnejte.”

Vyndá z batohu jablko a podává ho Vonákovi. Na jablku je velký vřed (může se namalovat nebo přilepit). Vonák si jablko prohlíží. Alois ho s úsměvem pozoruje.
Alois: “Jen ochutnejte. Je výborné.”

Vonák: “Mě se moc nelíbí. Je nějaké nakažené. Nemáte tam jiné?”
Alois: “Ale co vás nemá. Je skvělé. Ochutnejte. Má jenom nějakou rakovinu.”
Vonák se do jedení nemá. Pohlíží na jablko s odporem. Alois mu jablko vezme z ruky.

“Jestli máte strach, že je špatné, tak vás přesvědčím o opaku.”
Detailní záběr na jablko a ústa Aoise. Jablko se přibližuje tou stranou s vředem k puse. Střih.
Jiný záběr. Alois kouše do jablka (do nenakažené strany, ale vypadá to, jako do nakažené).

Vonák se drží za pusu, chce se mu zvracet. “Taky se půjdu podívat na tu mísu.” Utíká pryč.
Alois potřese hlavou, dál přežvykuje jablko, vychutnává si ho.
“Ti lidé z měst jsou divní.”

FADE

OBRAZ 3: O PĚT HODIN POZDĚJ

pokoj

Alois Točna vchází do pokoje. Sedí tam Mrš a Mátoha.

Alois: “Kdepak je Vonák. Večer by se měli všichni sejít a povídat si.”
Mrš: “Říkal, že je unavený, a tak šel relaxovat do hospody.”
Alois: “No, nevadí. Budete mi něco vyprávět alespoň vy.”
Mátoha vstává, velkým obloukem obchází Aloise a míří k televizi. “Vlastně jsme se chtěli dívat na televizi.”

V Aloisovi hrkne, dívá se na hodinky. “Cože? On začíná receptář?”
Mátoha na něj vrhá zmatený pohled . Po chvíli odpovídá: “Ne.”
Alois si oddychuje. “Už jsem se lekl. Tak to tam bude jistě nějaká blbost, Sodoma Gomora. Ale když se chcete koukat, tak se koukejte.”

Mátoha zapíná TV a usedá na postel. Alois si tam sedne také. Mátoha si od něj odsedává co nejdál to jde. Mrš sedí na židli.

Televize běží, ale po malé chvíli Alois vstává a vypíná ji. “Tak, pro dnešek té televize bylo dost:”
Mátoha s Mršem na něj vrhají udivené pohledy.
Alois: “Škodí to zdraví a beztak tam dávají samé krváky. Ani bych se nedivil, kdyby jste někoho zabili. Radši se čtěte.”

Mátoha vstává a chce protestovat: “Ale…”
Mrš mu skočí do řeči: “…to je dobrý nápad.” Pohlédne na Jirku, naznačuje mu, aby ho poslechl. “Budeme si číst.”
Jirka naštvaně usedá zpět na postel, dívá se zlostně na Mrše. Zkříží ruce na prsou a čumí do blba. Mrš vyndavá noviny a čte si, Alois Točna také. Jirka uraženě sedí.

Po chvíli začne Jirka cítit smrad a čuchá okolo sebe. Čuchá ke svému oděvu, k polštáři, k posteli a pak k Aloisovi. Sotva se nosem k němu přiblíží ihned ucukne a zacpává si nos.
Teď je Mátoha naštvaný ještě víc. Poklepe Aloisovi na rameno. Ten se k němu otočí.
Mátoha: “Chtěl bych se vás na něco zeptat: Kdy jste se naposled myl?”
Alois: “Proč se ptáte?”
Mátoha: “Protože mám takový pocit, že je nejvyšší čas, abyste navštívil naši koupelnu.”
Alois: “Ale co vás nemá. Vánoce budou ještě za dlouho. Bylo by to jen plýtvání vodou. Vůbec nešetříte.”
Mátoha vstane, rozzlobeně: “To není plýtvání tomu se říká HYGIENA. Jestli vůbec víte, co to znamená.”
“No tak, Jirko. Je to host.” Okřikne Mátohu Mrš. Mátoha se na Mrše zle podívá.
Mátoha: “Chtěl bychsi s tebou promluvit, Bohdane. Pojď se mnou.”
Mrš vstává a následuje Jirku. “Hned jsme zpět,” říká.
Oba dojdou do obýváku.
Jirka: “Co si myslíš, že děláš? Vždyť je to s ním hrozný.”

Mrš: “Snažím se pochopit jeho zvyklosti. Na tohle prostředí není zvyklý.”

Jirka: “Jakýpak zvyklosti? Vždyť je to santusák. Příšerně smrdí. Každá moucha, která okolo něj prolétne padá mrtvá k zemi. Je to chodící smetiště. Ani bych se nedivil, kdyby na něm něco rostlo.”
Mrš: “Já myslím, že to přeháníš. Vidím v něm dobrou možnost, jak poznat život na vesnici. Ber to jako příležitost. Je to nesmírně poučné.”
Jirka: “Je to humus. Klidně si s ním běž povídat, já jdu spát. Karel dobře věděl, co dělá. Ringo taky. Jestli je chytrý, tak se z hospody vrátí až ráno.”
Mátoha odchází.

FADE

OBRAZ 4: RÁNO

Jirka a Bohdan sedí v pokoji. Mají kruhy pod očima (pro zvýraznění bych je tam nakreslil, ať to vypadá legračně). Jsou nevyspalí.
Mrš: “Kam teďka, Alois šel?”
Jirka: “To je mi jedno kam šel. Spíš mě zajímá, proč nás vzbudil už v pět hodin.”
Mrš: “No, říkal něco, že spát dlouho se nemá.”
Jirka: “Doufám, že co nejdřív odejde na tu výstavu.”
Mrš: “Vím, že jsem byl včera jiného názoru, ale teď s tebou plně souhlasím.”
Ozve se zvonek.

Oba vstávají a jdou otevřít.

Za dveřmi stojí Alois s toaletním papírem.
Mrš: “Kde jste byl?”
Alois: “Šel jsem na záchod. Latríny máte sice velké, ale profukuje tam.” Pokýve hlavou. “Vy ve městě musíte všechno pokazit.”
Alois odchází a Mrš s Mátohou ho udiveně sledují.
V chodbě se objevuje Vonák a volá: “Představte si to. Jedna paní mi před chvílí povídala, že viděla nějakého pána, jak dělá potřebu v zastávce na autobus. To jsou dneska lidi co?”
Mrš a Mátoha tupě přikyvují.
Jirka: “To máš teda pravdu.”
Ringo: “Prý si při tom dokonce zpíval. ‘Teče voda, teče‘ a něco dalšího.”
Ringo si zouvá boty a Mrš zavírá dveře.
Mrš: “Nevím jak ty. Ale my s Jirkou už máme Aloise plné zuby. Půjdu se ho zeptat, kdy jde na tu výstavu. Když řekne zítra tak vypadneme.”
Jirka přikyvuje.
Vonák: “Proč utéct? Mě se nezdá tak špatný.”
Mátoha: “Protože máš v krvi víc alkoholu než červených krvinek.”
Mrš: “No, tak já jdu. Při té příležitosti mu taky vysvětlím jak to u nás chodí se záchodem. Nebo budu muset chodit na autobus na jinou zastávku. Držte mi palce.”

Mrš odchází, ale Mátoha: “Počkej!”Vytahuje nůž a podává ho Mršovi.
Mátoha: “Pro všechny případy.”
Mrš si kudlu prohlíží a přikyvuje. Schovává zbraň do obleku a odchází. Mátoha s Vonákem jdou do kuchyně.

FADE

OBRAZ 5: kuchyně

O 5 MINUT POZDĚJI

Mátoha a Vonák čekají v kuchyni. Přichází Mrš. Třese se, je pobledlý.
Jirka: “Tak co?”
Mrš se zdráhá odpovědět. Nakonec ze sebe odpověď dostane: “Aaaaž zzzíííttrrraa.”

Mátoha: “To bude má smrt. Bůh mě trestá za všechny ty díly Dokoláče, které jsem zapomněl nahrát.”

Vonák: “Podle mě to berete moc tragicky. Je to křupan. Taky se mi nelíbí. Ale myslím, že když si s ním dáme pár piv, tak bude v pohodě.”
Mrš: “Já myslím, že ne. Ty jsi tady nebyl včera. Nezažil jsi to utrpení.”
Vonák: “Tak ho vyhodíme.”
Mátoha: “To ne. Je to Točnův bratr a jemu patří byt.”
Mrš: “Zbývá pouze jediné východisko.” Významě se podívá na nůž.

Chvíle ticha. Pak Mrš dokončuje myšlenku: “Utečeme.”
Mrš a Mátoha jdou z kuchyně.
Vonák zůstává a praví: “Já teda ne. Nebudu utíkat.”

Z pokoje vychází Alois: “Á, tady jste. Zrovna jsem si říkal, kde jste. Chci vás přivést zpět k víře v boha.”
Mrš a Mátoha na sebe pohlédnou a pak utíkají bytu.

FADE

OBRAZ 6: O DVA DNY POZDĚJI

Záběr na tři neobuté nohy. Karel Točna, Jirka Mátoha a Bohdan Mrš se vrací domů. Otevřou venkovní dveře a ocitají se v předsíni.
Mátoha: “Myslíte, že to Ringo přežil? Takovou dobu sám jenom s Aloisem. Já bych se už dávno zbláznil.”
Karel Točna: “Cítím se provinile, že jsem se o bratra nepostaral. Ale na druhou stranu vím, že po těch dvou dnech s ním bych se cítil mnohem hůř.”
Mrš: “Myslím, že jsi udělal správně. Slyšíte někoho?”
Ticho.
Točna: “Nejhorší je, že může kdykoli přijet znovu. Budeme se muset asi přestěhovat nebo nevím.”
Otevřou se dveře do pokoje a objevuje se pan Kýbl.
Kýbl: “Ahoj, kluci. Já jsem pan Kýbl.”
Mátoha: “Je to dobrý. Je normální.”
Mrš vyzvídá: “A co Alois? Je pořád tady?”
Vonák si sundavá kýbl a opile říká: “Není. Ale za to tu je můj nový kamarád.” Ukáže ke dveřím. “Pan Lavór.”
Z pokoje vychází Alois s lavórem na hlavě.

Alois si sundavá lavór a říká: “Ahoj, kluci. Ahoj, bratře. S tvým spolubydlícím jsem se dobře seznámil. Musím uznat, že jsem se mýlil. Žiješ dobřě.”
Ringo: “Za dva měsíce pojedu k nim koštovat víno.”
Karel Točna: “To jsem rád. Ale omluvit jsem se chtěl i já. Choval jsem se k tobě strašně. Nedokážu překonat rozdíly mezi venkovem a městem.”
Alois: “Z toho si nic nedělej. Já taky.”
Z pokoje vyndavá batoh a jde ke dveřím. “Teď už musím jít. Jede mi vlak.”
Mátoha si spokojeně mne ruce.
Alois: “Mějte se tady dobře a moc nezvlčte. Nechal jsem vám tu nějaký jabka, tak je jezte.”
Ringo se chytí za pusu, chce se mu zvracet.
Karel Točna: “Tak šťastnou cestu.”
Alois: “Ahoj.” Odchází.
Mrš si oddechne.

FADE

OBRAZ 7:

Všichni sedí v pokoji. Je zapnutá televize.
Mrš: “Ani nevíte, jak jsem rád, že je všechno zase normální. Jedno mě ale zajímá. Jak jsi se s ním, Ringo zpřátelil? Vždyť byl civilizovaným věcem nepřístupný? A teď, lavór.”
Vonák pokrčí rameny: “Z počátku to bylo těžké, ale potom co si dal jedno pivo, se uvolnil a zkamarádili jsme se. Dokonce se na druhý pokus naučil používat WC.”
Točna: “Na druhý?”
Vonák: “No, na vanu se radši nekoukejte.”
Mátoha: “Říkejte si, co chcete ale je to postrach. Je horší než zábavné show na Nově.”
Mrš: “Teď mě tak napadlo, že jsme mu mohli říct o těch demonstracích ve městě. Aby se nedostal do nějakého davu.”
Točna přikyvuje.
Mátoha: “Hele, vždyť je v televizi.”
Ozve se hlas reportéra: “Dobrý den, vážení diváci. Hlásí se opět tv Vona. Odpůrci mezinárodního měnového fondu znovu řádí v centru města. Podařilo se nám získat tyto záběry.”

Buď černobílý obraz nebo obraz s logem tv vona.

Alois stojí u zdi, záběr jen na něj. Má na sobě transparent: STOP MMF.
Je vyděšený. Okolo je hluk. Kamera se hýbe. Přilétávají jabka a trefují ho. Pak se objeví basebolka a sráží ho k zemi. Leží na zemi a schytává další údery.

Fade










KONEC